Osnova:

1. Vymezení pojmu a cíle environmentální výchovy………………………………2
2. Rámcové oblasti rozvoje EVVO v mateřské škole………………………………3
3. Hlavní témata rozvoje EVVO v mateřské škole………………………………….3
4. Očekávané výstupy v oblasti enviromentálního vzdělávání…………………5
5. Metody a formy EVVO……………………………………………………………………7
6. Prostředí mateřské školy…………………………………………………………………8

6.1 Vnitřní prostředí – budova školy………………………………………………………8

6.2 Vnější prostředí – zahrady školy………………………………………………………8

7. Evaluace EVVO………………………………………………………………………..…….9

 

1. Vymezení pojmu environmentální výchova

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta vychází z anglického termínu environmental education, kde environment znamená životní prostředí a education se chápe široce jako vzdělávání, výchova či osvěta všech typů cílových skupin, od nejmenších dětí po dospělé.

Environmentální výchova „…odhaluje důsledky lidské činnosti, která působí devastaci a ohrožuje život na Zemi. Ukazuje možné způsoby potřebné k dosažení pozitivních změn v životním prostředí. Vychovává k odpovědnému vztahu k přírodě a pochopení její nenahraditelné ceny pro život všech. Má za úkol budovat v lidech pozitivní vztah k přírodě, schopnost estetických prožitků v souvislosti s přírodou, zabývá se poznáváním vztahů v přírodě a vlivem člověka na ni. Věnuje se budování správných hodnot, postojů a kompetencí k péči o přírodu; připravenosti k angažovanému jednání.“ (Leblová, 2012).

Cíle environmentálního vzdělávání:

1. Rozvíjet citlivost k přírodě (všímat si dění v přírodě, vyjadřovat vlastní prožitky různými

metodami,  vnímat potřeby živé přírody)

2. Upevňovat potřebu kontaktu s přírodou (umět v ní trávit volný čas)
3. Podporovat schopnost přímého kontaktu s přírodním prostředím (zbavení pocitu strachu)
4. Ujasňovat si vlastní hodnoty a postoje vůči přírodě (ocenit význam přírody pro život

člověka).

5. Znalost místa, jeho jedinečnosti (zjišťovat, čím je určité místo jedinečné, jak v něm funguje

propojení společnost – příroda, jak se místo proměňovalo v závislosti na různých faktorech)

6. Znát, jak mohu ochraňovat živou i neživou přírodu (péče o rostliny, živočichy v zimě,

třídění odpadů, čistění studánek apod.)

2. Rámcové oblasti rozvoje EVVO v mateřské škole

V rámci integrovaných bloků jsou zařazována témata z rámcových oblastí rozvoje EVVO, děti se seznamují s některými zákonitostmi přírody a života v ní.

• neživá a živá složka přírody
• utváření vztahů člověka a prostředí
• ochrana životního prostředí
• odpady a jejich třídění
• podmínky pro život na Zemi
• rostliny a živočichové
• ekologie a my
• znečišťování přírodního bohatství
• místní a regionální ochrana přírody a její problematika

3. Hlavní témata rozvoje EVVO v mateřské škole

Témata jsou průběžně zařazována do plnění cílů stanovených ve školním vzdělávacím programu „Co mi sojka vyprávěla?“. Tato témata jsou přizpůsobena stávajícím podmínkám, možnostem školy, okolnímu prostředí. Nabízíme dětem rozmanité činnosti, které je vedou k zájmu o další poznání.

Environmentální senzitivita – rozvoj citlivosti k přírodě a životnímu prostředí.

Základem je dostatek kvalitního kontaktu s přírodním prostředím. Takový kontakt by měl být pozitivní („hezké chvíle v přírodě“) a zapamatovatelný. Důležitá je následná další práce s pozitivními zážitky, jejich opětovná evokace, zhodnocení a diskuze.

• dostatečně dlouhý pobyt venku
• zkoumání nových míst, oblastí
• poznávání okolní krajiny
• péče o rostliny
• péče o ptáky v zimě
• krmení zvěře u vlastního krmelce
• péče o strom
• pozorování života včel
• oslava významných událostí (3. Světový den vody, 22.4. Den Země, 5.6. Světový den životního prostředí aj.)

Environmentální zákonitosti –  zaměřují se především na jasně čitelné závislosti organismů na jejich životním prostředí, existenci potravních řetězců a také proměny přírody v čase.

• podávání pravdivých informací dítěti
• přizpůsobení výkladu věkovým zvláštnostem dětí
• představovat cesty k nalezení informací
• seznamovat se s rostlinami, živočichy, houbami
• uvědomit si obezřetnost, bezpečnost ve styku s některými živočichy
• chápat, že některé rostliny jsou léčivé, ale některé jedovaté
• poznávat environmentální zákonitosti
• pozorovat rozkladné záležitosti (např. kompost)
• pěstování rostlin, bylin – pochopení vztahu mezi rostlinami a potravou
• vnímat změny času v přírodě (roční doby, změny počasí)
• seznamovat se s životem jiných kultur

Výzkumné dovednosti – děti se učí využívat k pozorování a experimentování především své vlastní smysly.

• učit se kriticky myslet (pochopit rozdíl mezi realitou a fikcí)
• poznávat svět všemi smysly
• manipulovat s badatelskými nástroji a pomůckami
• experimentovat
• vysvětlit sledované změny

4. Očekávané výstupy v oblasti enviromentálního vzdělávání

Z pohledu RVP PV je možno nahlížet na enviromentální vzdělávání skrze očekávané výstupy předškolního vzdělávání jednotlivých vzdělávacích oblastí:

Dítě a jeho tělo

– vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.)

– rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí

– mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy

Dítě a jeho psychika

– pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno

– formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat

– popsat situaci

– rozlišovat některé obrazné symboly a porozumět jejich významu

– projevovat zájem o knížky

– vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat

– přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit

– zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi)

– uvědomovat si své možnosti a limity

– být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i věcem

– těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních krás

– zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby)

Dítě a ten druhý

– spolupracovat s ostatními

– dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití

Dítě a společnost

– utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim

– zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)

Dítě a svět

– orientovat se bezpečně ve známém prostředí

– osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi

– mít povědomí o širším přírodním prostředí

– vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý – jak svět přírody, tak i svět lidí

– všímat si změn a dění v nejbližším okolí

– porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat)

– rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně

– pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.)

5. Metody a formy EVVO

Při získávání informací o přírodním prostředí je důležité přizpůsobit činnosti věkovým zvláštnostem dětí. Dětem nabízíme různorodé metody a formy práce, aby poznávání přírody bylo smysluplné, odborné, zajímavé, atraktivní a vedlo je k dalším badatelským poznáním.

• pozorování, práce na školní zahradě
• poznávání okolního prostředí v regionu
• vycházky a exkurze
• pozorování
• výuka v terénu
• pokusy
• besedy
• školní ekologické projekty
• výukové programy
• počítačová a internetová technika
• propagační materiály
• skupinová, individuální práce
• soutěže, testy
• dramatické hry
• návštěvy ve stanici mladých přírodovědců
• návštěva hvězdárny
• lesní pedagogika
• akce s rodiči
• enviromentální nástěnka
• spolupráce s obcí, rodiči, místními sdruženími
• kurzy, semináře a specializační studia DVPP
• technická a organizační opatření přispívající k ekologizaci provozu školy

6. Prostředí mateřské školy

Prostředí mateřské školy a její okolí je uzpůsobeno tak, aby bylo bezpečné a poskytovalo dětem dostatek podnětů k rozvoji environmentální výchovy. Škola je obklopena zahradami, loukou, polem, lesy, v blízkosti je potok.

6.1 Vnitřní prostředí – budova školy

• ve třídě jsou umístěny nádoby na třídění odpadu
• děti mají k dispozici různé přírodniny
• třídy jsou vybaveny nástroji podporujícími badatelské aktivity
• výzdoba školy přírodninami je obměňována dle aktuálního ročního období
• děti samy pěstují rostliny, starají se o ně
• při výtvarných pracích používáme přírodniny, výtvarná díla vystavujeme na nástěnkách
• děti mají k dispozici společenské hry s environmentální tématikou
• děti mají k dispozici vanu na vodu, manipulační stoly

6.2 Vnější prostředí – zahrady školy

Mateřská škola má k dispozici dvě zahrady. Jedna je vybudovaná ve stylu eko zahrady. Je situovaná v kopcovitém terénu.  Děti ji pojmenovaly Rozmarýnka. Druhou zahradu tvoří rovná zatravněná plocha. Vyžaduje celkovou rekonstrukci.

Eko zahrada:

• přírodní kopcovitý terén
• různá zákoutí
• dostatek herních prvků
• členitost zahrady – tajemná místa lákající ke zkoumání
• ovocné i lesní stromy
• hmyzí domečky
• záhony k pěstování rostlin
• krmítka pro ptáky
• pěstování zahradních plodin (maliny, jahody)
• vrbové iglú

Rezervy v oblasti environmentálního vzdělávání-  vnější i vnitřní prostředí:

• nedostatečné oblečení a obuv dětí pro pobyt v přírodě
• hrubá motorika některých dětí – pohyb ve členitém terénu
• neposekané louky v okolí mateřské školy
• vysoký výskyt klíšťat

7. Evaluace EVVO

V průběhu roku pedagog sleduje, jaký projevují děti o environmentální činnosti zájem, nabízí jim další nové aktivity. Pozoruje, jak děti využívají získané informace v praxi (např. neplýtvají vodou, při kreslení používají obě strany papíru – a ví proč, třídí odpad, starají se o rostliny apod.). Tyto informace zaznamenává do hodnocení integrovaných bloků.

Na konci školního roku pedagog v rámci SWOT analýzy zhodnotí, jak byly naplňovány cíle, jaká témata děti nejvíce zaujala, ve kterých jsou rezervy apod.