Osnova:

1. Vymezení pojmu a cíle environmentální výchovy………………………………………..2

2. Rámcové oblasti rozvoje EVVO v mateřské škole………………………………………..3

3. Hlavní témata rozvoje EVVO v mateřské škole…………………………………………..3

4. Očekávané výstupy v oblasti enviromentálního vzdělávání………………………………5

5. Metody a formy EVVO……………………………………………………………………7

6. Prostředí mateřské školy…………………………………………………………………..8

6.1 Vnitřní prostředí – budova školy……………………………………………………….8

6.2 Vnější prostředí – zahrady školy……………………………………………………….8

7. Evaluace EVVO………………………………………………………………………..…9

1. Vymezení pojmu environmentální výchova

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta vychází z anglického termínu environmental education, kde environment znamená životní prostředí a education se chápe široce jako vzdělávání, výchova či osvěta všech typů cílových skupin, od nejmenších dětí po dospělé.

Environmentální výchova „…odhaluje důsledky lidské činnosti, která působí devastaci a ohrožuje život na Zemi. Ukazuje možné způsoby potřebné k dosažení pozitivních změn v životním prostředí. Vychovává k odpovědnému vztahu k přírodě a pochopení její nenahraditelné ceny pro život všech. Má za úkol budovat v lidech pozitivní vztah k přírodě, schopnost estetických prožitků v souvislosti s přírodou, zabývá se poznáváním vztahů v přírodě a vlivem člověka na ni. Věnuje se budování správných hodnot, postojů a kompetencí k péči o přírodu; připravenosti k angažovanému jednání.“ (Leblová, 2012).

Cíle environmentálního vzdělávání:

1. Rozvíjet citlivost k přírodě (všímat si dění v přírodě, vyjadřovat vlastní prožitky různými metodami, vnímat potřeby živé přírody)

2. Upevňovat potřebu kontaktu s přírodou (umět v ní trávit volný čas)

3. Podporovat schopnost přímého kontaktu s přírodním prostředím (zbavení pocitu strachu)

4. Ujasňovat si vlastní hodnoty a postoje vůči přírodě (ocenit význam přírody pro život člověka).

5. Znalost místa, jeho jedinečnosti (zjišťovat, čím je určité místo jedinečné, jak v něm funguje

propojení společnost – příroda, jak se místo proměňovalo v závislosti na různých faktorech)

6. Znát, jak mohu ochraňovat živou i neživou přírodu (péče o rostliny, živočichy v zimě, třídění odpadů, čistění studánek apod.)

2. Rámcové oblasti rozvoje EVVO v mateřské škole

V rámci integrovaných bloků jsou zařazována témata z rámcových oblastí rozvoje EVVO, děti se seznamují s některými zákonitostmi přírody a života v ní.

• neživá a živá složka přírody

• utváření vztahů člověka a prostředí

• ochrana životního prostředí

• odpady a jejich třídění

• podmínky pro život na Zemi

• rostliny a živočichové

• ekologie a my

• znečišťování přírodního bohatství

• místní a regionální ochrana přírody a její problematika

3. Hlavní témata rozvoje EVVO v mateřské škole

Témata jsou průběžně zařazována do plnění cílů stanovených ve školním vzdělávacím programu „Vyletíme z úlu ven, užijem si každý den.“ Tato témata jsou přizpůsobena stávajícím podmínkám, možnostem školy, okolnímu prostředí. Nabízíme dětem rozmanité činnosti, které je vedou k zájmu o další poznání.

Environmentální senzitivita – rozvoj citlivosti k přírodě a životnímu prostředí.

Základem je dostatek kvalitního kontaktu s přírodním prostředím. Takový kontakt by měl být pozitivní („hezké chvíle v přírodě“) a zapamatovatelný. Důležitá je následná další práce s pozitivními zážitky, jejich opětovná evokace, zhodnocení a diskuze.

• dostatečně dlouhý pobyt venku

• zkoumání nových míst, oblastí

• poznávání okolní krajiny

• péče o rostliny

• péče o ptáky v zimě

• péče o strom

• pozorování života včel

• oslava významných událostí (22.3. Světový den vody, 22.4. Den Země, 5.6. Světový den životního prostředí aj.)

Environmentální zákonitosti – zaměřují se především na jasně čitelné závislosti organismů na jejich životním prostředí, existenci potravních řetězců a také proměny přírody v čase.

• podávání pravdivých informací dítěti

• přizpůsobení výkladu věkovým zvláštnostem dětí

• představovat cesty k nalezení informací

• seznamovat se s rostlinami, živočichy, houbami

• uvědomit si obezřetnost, bezpečnost ve styku s některými živočichy

• chápat, že některé rostliny jsou léčivé, ale některé jedovaté

• poznávat environmentální zákonitosti

• pozorovat rozkladné záležitosti (např. kompost)

• pěstování rostlin, bylin – pochopení vztahu mezi rostlinami a potravou

• vnímat změny času v přírodě (roční doby, změny počasí)

• seznamovat se s životem jiných kultur

Výzkumné dovednosti – děti se učí využívat k pozorování a experimentování především své vlastní smysly.

• učit se kriticky myslet (pochopit rozdíl mezi realitou a fikcí)

• poznávat svět všemi smysly

• manipulovat s badatelskými nástroji a pomůckami

• experimentovat

• vysvětlit sledované změny

4. Očekávané výstupy v oblasti enviromentálního vzdělávání

Z pohledu RVP PV je možno nahlížet na enviromentální vzdělávání skrze očekávané výstupy předškolního vzdělávání jednotlivých vzdělávacích oblastí:

Dítě a jeho tělo

– vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.)

– rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí

– mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy

Dítě a jeho psychika

– pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno

– formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat

– popsat situaci

– rozlišovat některé obrazné symboly a porozumět jejich významu

– projevovat zájem o knížky

– vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat

– přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit

– zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi)

– uvědomovat si své možnosti a limity

– být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i věcem

– těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních krás

– zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby)

Dítě a ten druhý

– spolupracovat s ostatními

– dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití

Dítě a společnost

– utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim

– zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)

Dítě a svět

– orientovat se bezpečně ve známém prostředí

– osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi

– mít povědomí o širším přírodním prostředí

– vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý – jak svět přírody, tak i svět lidí

– všímat si změn a dění v nejbližším okolí

– porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat)

– rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně

– pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.)

5. Metody a formy EVVO

Při získávání informací o přírodním prostředí je důležité přizpůsobit činnosti věkovým zvláštnostem dětí. Dětem nabízíme různorodé metody a formy práce, aby poznávání přírody bylo smysluplné, odborné, zajímavé, atraktivní a vedlo je k dalším badatelským poznáním.

• pozorování, práce na školní zahradě

• poznávání okolního prostředí v regionu

• vycházky a exkurze

• pozorování

• výuka v terénu

• pokusy

• besedy

• školní ekologické projekty

• výukové programy

• počítačová a internetová technika

• propagační materiály

• skupinová, individuální práce

• soutěže, testy

• dramatické hry

• návštěvy ve stanici mladých přírodovědců

• spolupráce s obcí, rodiči, místními sdruženími

• kurzy, semináře a specializační studia DVPP

• technická a organizační opatření přispívající k ekologizaci provozu školy

• účast v EVVO programu Mrkvička

• plnění celoroční hry v časopise Pastelka

6. Prostředí mateřské školy

Prostředí mateřské školy a její okolí je uzpůsobeno tak, aby bylo bezpečné a poskytovalo dětem dostatek podnětů k rozvoji environmentální výchovy. Škola je obklopena zahradami, loukou, polem, lesy, v blízkosti je potok.

6.1 Vnitřní prostředí – budova školy

• ve třídě jsou umístěny nádoby na třídění odpadu

• děti mají k dispozici různé přírodniny

• třídy jsou vybaveny nástroji podporujícími badatelské aktivity

• výzdoba školy přírodninami je obměňována dle aktuálního ročního období

• děti samy pěstují rostliny, starají se o ně

• při výtvarných pracích používáme přírodniny, výtvarná díla vystavujeme na nástěnkách

• děti mají k dispozici společenské hry s environmentální tématikou

6.2 Vnější prostředí – zahrady školy

Mateřská škola má k dispozici dvě zahrady. Jedna je nově rekonstruovaná ve stylu eko zahrady. Je situovaná v kopcovitém terénu. Děti ji pojmenovaly Rozmarýnka. Druhou zahradu tvoří rovná zatravněná plocha. Vyžaduje celkovou rekonstrukci.

Eko zahrada:

• přírodní kopcovitý terén

• různá zákoutí

• dostatek herních prvků

• členitost zahrady – tajemná místa lákající ke zkoumání

• ovocné i lesní stromy

• hmyzí domečky

• záhony k pěstování rostlin

• krmítka pro ptáky

• pěstování zahradních plodin (maliny, jahody)

• vrbové iglú

Rezervy v oblasti environmentálního vzdělávání- vnější i vnitřní prostředí:

• environmentální nástěnka ve třídě

• nedostatečné oblečení a obuv dětí pro pobyt v přírodě

• hrubá motorika některých dětí – pohyb ve členitém terénu

7. Evaluace EVVO

V průběhu roku pedagog sleduje, jaký projevují děti o environmentální činnosti zájem, nabízí jim další nové aktivity. Pozoruje, jak děti využívají získané informace v praxi (např. neplýtvají vodou při čištění zubů, při kreslení používají obě strany papíru – a ví proč, třídí odpad, starají se o rostliny apod.). Tyto informace zaznamenává do hodnocení integrovaných bloků.

Na konci školního roku pedagog v rámci SWOT analýzy zhodnotí, jak byly naplňovány cíle, jaká témata děti nejvíce zaujala, ve kterých jsou rezervy apod.